|
|
Problematika zhodnocení potřeb pacienta v chirurgickém ošetřovatelství
KULAJEC, Teťana
Současný stav: Problematika zhodnocení potřeb pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení je výchozím momentem ošetřovatelské péče. V současné době dochází k rozvoji holistického pojetí péče o pacienta a k rozvoji spolupráce s rodinou. Cíle práce: Zjistit úlohu sestry při uspokojování potřeb u pacienta, zjistit, jakým způsobem se rodina podílí na uspokojování potřeb pacienta a zhodnotit, jak se liší potřeby pacienta zaznamenané v ošetřovatelské dokumentaci s aktuálně se vyskytujícími potřebami pacienta na chirurgickém oddělení. Metodika: Ke zpracování výzkumné části diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a metody dotazování, techniky sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnily sestry, které pracují na chirurgickém oddělení. Dále byli účastníky pacienti, kteří jsou hospitalizovaní na chirurgickém oddělení alespoň dva dny, a rodinní příslušníci, kteří o pacienta pečují. Všechny rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky jsem následně kategorizovala. Součástí je také analýza ošetřovatelské dokumentace daného pacienta. Ošetřovatelská dokumentace byla zhodnocena sekundární analýzou dat. Výsledky: Úloha sestry spočívá především v identifikaci a následné saturaci potřeb. Při zhodnocení uspokojování potřeb se všichni pacienti shodli na tom, že vše hodnotí pozitivně. I když podle sester k saturaci potřeb nemají dostatek času. Rodina se nejčastěji v péči o příbuzného podílí na psychické podpoře, finanční podpoře, zajištění chodu domácnosti, dodání potřebných věcí a následné péči. Při analýze ošetřovatelské dokumentace se ukázalo, že sestry při změně zdravotního stavu pacienta neprovedly přehodnocení jeho fyzického stavu. Závěr: Ke komplexnímu zhodnocení a zaznamenávání potřeb pacienta do ošetřovatelské dokumentace může přispět zvýšení počtu sester ve zdravotnických zařízeních a zavedení školení nebo seminářů na dané téma.
|
|
|
Uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních
Švihálková, Monika ; Havlová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních. Teoretická část práce vytváří náhled na situaci kurikulární reformy a proměny pohledu na potřeby dětí. Zmiňuje proměnu hodnot společnosti a současný trend slaďování pracovního a rodinného života, jenž vedl, kromě jiného, ke zřizování firemních mateřských škol. Shrnuje současné podmínky, za kterých je možné zřídit firemní mateřské školy. Dále se zabývá vztahem rámcového vzdělávacího programu k uspokojování potřeb dětí v mateřské škole. Důležitým bodem je přehled různých modelů potřeb a následně možností uspokojování vybraných potřeb v mateřské škole. Praktická část má za cíl zjistit v rámci kvalitativního výzkumného šetření, zdali jsou rozdíly v uspokojování potřeb předškolních dětí mezi firemními a státními mateřskými školami. Z výsledků vyplývá, že mezi oběma typy existují rozdíly ve vytvořených podmínkách pro uspokojování potřeb dětí, ale méně se rozcházejí v přístupech k uspokojování potřeb dětí.
|
|
|
Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků
Světová, Jana ; Víchová, Jana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků" se zabývá hodnocením informovanosti laické veřejnosti a vzdělávání sester v hospicové a paliativní péči. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, formy, cíle a popsána historie hospicového hnutí. Není opomenuto pojetí smrti doktorky Elizabeth Kübler Rossové a její přínos ošetřovatelské péči o pacienty v terminálním stádiu. Práce je především zaměřena na legislativu, na informovanost laické veřejnosti, vzdělávání zdravotníků v paliativní a hospicové péči a porovnání podmínek pro poskytování hospicové péče v České republice a ve světě. V empirické části jsou stanoveny cíle a pracovní hypotézy průzkumného šetření. Primární analýza je provedena na základě reálných dat z dotazníkového šetření. Výsledky průzkumu napomáhají zmapovat míru informovanosti a preference typu paliativní péče u laické veřejnosti a zdravotníků.
|
|
|
Role médií jako informačního zdroje rodičů na mateřské a rodičovské dovolené
Caithamlová, Kateřina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Výzkumná diplomová práce se zaměřuje na to, jakou roli média hrají v životech rodičů na mateřské a rodičovské dovolené a jaké potřeby prostřednictvím jejich využívání uspokojují. Vychází přitom z přístupu užití a gratifikace a zejména z typologie mediálně-osobních interakcí vymezených Denisem McQuailem. Cílem práce je pomocí dvaceti rozhovorů s matkami a otci pobývajícími v domácnosti s dítětem či dětmi zjistit, za jakým účelem jsou média touto specifickou skupinou používána. Práce zahrnuje teoretické ukotvení přístupu užití a gratifikace v souvislosti s jeho historickým vývojem během 20. století, ale zaměřuje se i na jeho pojetí v současné době po rozšíření nových médií. Teoretická část práce se dále věnuje charakteristice mateřské a rodičovské dovolené, přičemž se snaží identifikovat každodenní činnosti spojené s tímto obdobím a jeho pozitivní i negativní aspekty. Metodologická část popisuje oblast kvalitativního výzkumu a s ním související postupy včetně volby metody sběru dat, již představuje polostrukturovaný rozhovor, a charakteristiky výzkumného vzorku. Analytická část interpretuje poznatky vyplývající z dat získaných prostřednictvím rozhovorů s respondenty. Diskuse a závěr práce se věnují zodpovězení výzkumných otázek a shrnutí výsledků výzkumu.
|
|
|
Uspokojování potřeb u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů
VYDROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou uspokojování potřeb u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Cílem práce bylo zjistit, jak se liší jednotlivé potřeby u dlouhodobě hospitalizovaných pacientů v souvislosti s délkou jejich pobytu. V jaké míře dochází k jejich uspokojování a jak se rodinní příslušníci podílí na uspokojování potřeb svých blízkých.
|
|
|
Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků
Světová, Jana ; Víchová, Jana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Hospicová péče očima laické veřejnosti a zdravotníků" se zabývá hodnocením informovanosti laické veřejnosti a vzdělávání sester v hospicové a paliativní péči. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy, formy, cíle a popsána historie hospicového hnutí. Není opomenuto pojetí smrti doktorky Elizabeth Kübler Rossové a její přínos ošetřovatelské péči o pacienty v terminálním stádiu. Práce je především zaměřena na legislativu, na informovanost laické veřejnosti, vzdělávání zdravotníků v paliativní a hospicové péči a porovnání podmínek pro poskytování hospicové péče v České republice a ve světě. V empirické části jsou stanoveny cíle a pracovní hypotézy průzkumného šetření. Primární analýza je provedena na základě reálných dat z dotazníkového šetření. Výsledky průzkumu napomáhají zmapovat míru informovanosti a preference typu paliativní péče u laické veřejnosti a zdravotníků.
|
|
|
Uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních
Švihálková, Monika ; Havlová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních. Teoretická část práce vytváří náhled na situaci kurikulární reformy a proměny pohledu na potřeby dětí. Zmiňuje proměnu hodnot společnosti a současný trend slaďování pracovního a rodinného života, jenž vedl, kromě jiného, ke zřizování firemních mateřských škol. Shrnuje současné podmínky, za kterých je možné zřídit firemní mateřské školy. Dále se zabývá vztahem rámcového vzdělávacího programu k uspokojování potřeb dětí v mateřské škole. Důležitým bodem je přehled různých modelů potřeb a následně možností uspokojování vybraných potřeb v mateřské škole. Praktická část má za cíl zjistit v rámci kvalitativního výzkumného šetření, zdali jsou rozdíly v uspokojování potřeb předškolních dětí mezi firemními a státními mateřskými školami. Z výsledků vyplývá, že mezi oběma typy existují rozdíly ve vytvořených podmínkách pro uspokojování potřeb dětí, ale méně se rozcházejí v přístupech k uspokojování potřeb dětí.
|
|
|
Spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši
Zavadilová, Marie ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Marková, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Praha - Fakulta humanitních studií Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Název práce: Spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši Datum zadání: 17. 02. 2010 Datum odevzdání: 16. 09. 2010 Vysoká škola: Katedra řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Autor práce: Bc. Marie Zavadilová Vedoucí práce: Prof. PhDr. RNDr. Helena Haškovcová, CSc. Abstrakt v ČJ: Práce je zaměřena na spirituální potřeby seniorů, kteří žijí v domově pro seniory ve Velké Bíteši. Teoretická část se zabývá problematikou lidských potřeb, stárnutím a stářím, zdravotními a sociálními službami. Dále také pojednává o spiritualitě, pastorační péči, otázce smyslu života a jsou rozebrána některá náboženství. Praktická část mapuje spirituální potřeby seniorů v domově pro seniory ve Velké Bíteši, a zjišťuje, zda jsou tyto potřeby dostatečně uspokojovány. Mimo jiné také mapuje vztah seniorů k víře, jmenovitě k některým náboženským aktivitám a spolupráci s pastoračními pracovníky. Součástí práce jsou určitá doporučení, která vychází ze zjištěných výsledků šetření. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro praxi a to ta, která by mohla zvýšit kvalitu spirituální péče o seniory v pobytových zařízeních. Klíčová slova v ČJ: LIDSKÉ POTŘEBY, USPOKOJOVÁNÍ...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici.
PETROVICOVÁ, Eva
Bakalářská práce s názvem ?Ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stádiu na oddělení následné péče a v hospici? se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienty v terminálním stádiu na oddělení následné péče (dále ONP) a v zařízení hospic. Péče o umírajícího člověka je stále aktuálním tématem, jelikož každý jednou zemřeme a než k nevyhnutelnému momentu dojde, budeme si přát, aby i o nás bylo důstojně postaráno. Cílem práce bylo zjistit rozdíly ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientům v terminálním stádiu na ONP a v hospici. K vypracování bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření za pomoci nestrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami a pacienty v terminálním stádiu, kteří pro menší zátěž pouze doplňovali informace od sester. Rozhovory probíhaly v Nemocnici Strakonice, a.s. a v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. Výzkumný soubor byl tvořen třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z oddělení následné péče a třemi všeobecnými sestrami a třemi pacienty z hospice. Pacienti, se kterými byly vedeny rozhovory na oddělení následné péče, byli obeznámeni s vlastní diagnózou, rozhovor tak mohl být otevřenější. S vlastní diagnózou byli seznámeni i pacienti v hospici. Poté byly záznamy rozhovorů zpracovány do kategorií dle výzkumných otázek. Výsledky vykazují, že rozdílů v poskytování ošetřovatelské péče a uspokojování potřeb pacientů v terminálním stádiu je mezi těmito zařízeními mnoho. První výzkumná otázka se týkala rozdílů v ošetřovatelské péči u pacientů v terminálním stádiu. Tato oblast vykazovala rozdíly v běžném denním režimu, především v časech buzení pacientů, podávání snídaní a provádění hygieny. Dále byl shledán rozdíl v oblasti příjmu potravy a tekutin. Druhá otázka se věnovala způsobům tlumení bolesti u pacientů v terminálním stádiu. V hospici je zajištění bolesti na prvním místě. Buď za pomoci analgetik, opiátů, či dávkovačů. Z rozhovorů sester i pacientů na ONP je značné nedostatečné tlumení bolesti. Třetí otázka se zajímala o komunikaci sester s pacienty v terminálním stádiu. Z rozhovorů s pacienty (ONP i hospic) vyplývá pocit nedostatečné komunikace. Sestry se u pacientů zastaví, pohovoří, ale někteří by přivítali více příležitostí k hovoru. V hospici jsou přínosem pro pacienty ošetřovatelky či řádové sestry. Čtvrtá otázka se týkala psycho-sociálních potřeb. Tyto potřeby, včetně těch spirituálních, mají pacienti plně zajištěny v hospici. Odkazovali se na příchod studentek, konání mše či dobrovolníky, kteří den vyplní. Děje se tak na rozdíl od ONP, kde pacientům mohou vyplnit den pouze návštěvy, které jsou povoleny neustále v obou zařízeních. Spirituální péče je také zde adekvátně zajištěna. Pátá otázka se zabývala komunikací personálu s příbuznými pacientů. V obou zařízeních se tak děje frekventovaně. Sestry zapojují rodinu rovněž do péče a hovoří o ní jako o důležité. Vyzdvihují potřebu znát pacientovo zázemí a domov. Poslední otázka řešila způsob loučení příbuzných se zemřelým. Na ONP probíhá na pokoji, v hospici důstojněji v rozlučkové místnosti, která je vyzdobena. Zemřelý je oblečen do svátečních věcí, o které sestry rodinu požádají ještě před úmrtím. Pozůstalým hospic poskytuje péči i nadále, a to prostřednictvím setkávání pozůstalých či zasíláním přání. Bakalářská práce by mohla posloužit jako studijní materiál pro studenty oboru Všeobecná sestra, ale i pro širokou veřejnost nebo jako průvodce těm, kteří se jednou budou starat o své blízké, ať v nemocnici, či například i doma. Domnívám se, že znalost bio-psycho-sociálních i spirituálních potřeb je nezbytnou součástí komplexní péče o umírající.
|
|
|
Uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče
ROUBÍČKOVÁ, Radka
Potřeba člověka je projevem určitého nedostatku, jehož odstranění je žádoucí. Úraz narušuje obvyklý způsob života člověka, mění jeho stereotyp a omezuje ho v běžných činnostech. Sestra pracující na oddělení, kde jsou hospitalizovaní pacienti s úrazy, by měla mít dostatečné znalosti o dané problematice, u pacienta musí dát najevo porozumění a také individuální zájem o jeho osobu. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda jsou u pacientů s úrazem na lůžkách akutní péče uspokojovány vyšší potřeby. Druhým cílem bylo porovnat uspokojování potřeb vyšší úrovně u hospitalizovaných pacientů s úrazem na akutních lůžkách dle věku a pohlaví. Třetím cílem bylo zjistit znalosti sester o vyšších potřebách člověka, a zda přistupují se zájmem k jejich uspokojování u hospitalizovaných pacientů s úrazem. Šetření bylo provedeno kvantitativně za pomoci dotazníkové metody sběru dat. Dotazníky byly distribuovány 55 sestrám pracujících na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Tábor, a.s. a 60 pacientům hospitalizovaných s úrazem také na chirurgických odděleních ve stejných nemocnicích. Výsledky kvantitativního výzkumu byly hodnoceny pomocí grafů. V souladu s cíli práce byly stanoveny tyto hypotézy: Hypotéza 1 Pacienti hospitalizovaní s úrazem na lůžkách akutní péče vykazují potřebu uspokojování potřeb vyšší úrovně. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 Sestry přistupují se zájmem k uspokojování potřeb vyšší úrovně u pacientů s úrazem hospitalizovaných na lůžkách akutní péče. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 3 Ženy hospitalizované s úrazem na lůžkách akutní péče mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně než muži. Hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 4: Pacienti vyššího věku mají větší potřebu uspokojení potřeb vyšší úrovně, než mladší pacienti. Hypotéza byla vyvrácena. Poznatky získané šetřením by mohly být využity jako informace pro střední management oddělení nemocnic, kde šetření probíhalo a vytvořit vzdělávací materiál pro sestry, které zde pracují, protože je důležité dozvědět se více o potřebách pacientů, aby se usnadnilo a zlepšilo uspokojování jejich potřeb.
|
host ::
RSS.